Před koncem roku 2023 byla ve Sbírce zákonů vyhlášená novela týkající se zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů.

Novela je účinná od 1. 1. 2024 a vztahuje se příjem zaměstnance ze zaměstnaneckých akciových nebo opčních plánů (nejčastěji RSU, RSA nebo ESOP) v podobě bezplatně obdržených akcií nebo akcií získaných za nižší než tržní hodnotu, případně v podobě volně převoditelné opce.

Zatímco v současnosti zdaňují zaměstnanci akcie obdržené zdarma nebo za nižší než tržní cenu cenu v okamžiku jejich nabytí, odkládá novela zdanění u akcií a volně převoditelných opcí do jednoho z následujících okamžiků:

• odchod zaměstnance z firmy,
• zaměstnavatel vstoupí do likvidace,
• zaměstnanec nebo zaměstnavatel přestane být daňovým rezidentem ČR,
• převod akcií nebo opce na jinou osobu,
• uplatnění opce,
• výměna podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů u zaměstnance,
• uplynutí 10 let od nabytí benefitu.

Vzhledem k absenci přechodného ustanovení zasahuje nová úprava i do stávajících akciových plánů, tj. toto zdanění se vztahuje na příslušné příjmy obdržené od 1. 1. 2024.

Zároveň platí pravidlo, že pokud dojde mezi okamžikem obdržení/připsání akcií a okamžikem jejich zdanění k poklesu hodnoty akcií/opce, pro účely zdanění se použije tato nižší cena.

Má to ovšem svá úskalí.

Zdravotní a sociální pojištění

Novela se bohužel nevztahuje na odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ty podle současného znění právních předpisů odloženy nejsou (pokud povinnost jejich odvodu vzniká). V současné době je ve vnějším připomínkovém řízení novela, která by tyto 2 okamžiky měla sjednocovat.

Obecně platí, že zdravotnímu a sociálnímu pojištění podléhá nabytí akcií tehdy, je-li plátcem tohoto příjmu tuzemská právnická osoba. Pokud akcie uděluje přímo zahraniční mateřská společnost, která zároveň náklady na udělení akcií nepřeúčtovává na českou společnost, udělení akcií zpravidla odvodům na sociální a zdravotní pojištění nepodléhá.

Administrativní zátěž pro zaměstnavatele

Novela klade nové požadavky na evidenci v rámci mzdové agendy zaměstnavatele v případech, kdy je zaměstnavatel považovaný za plátce nepeněžního benefitu v podobě převoditelné opce nebo akcií a má proto povinnost zaměstnanecké akcie nebo opce zaměstnanci dodanit v rámci jeho mzdy.

Zaměstnavatel má po novu povinnost sledovat na mzdové listu:

• okamžik nabytí akcie nebo opce,
• hodnotu akcie nebo opce ke dni nabytí.

Administrativní agenda nemine ale ani zaměstnance. Ti budou mít povinnost svému zaměstnavateli oznamovat prodej přidělených akcií nebo opcí jiné osobě, a to  bezodkladně do konce kalendářního měsíce, kdy k převodu dojde. V tomto měsíci bude muset proběhnout jejich dodanění ze strany zaměstnavatele.

Zaměstnanci, kteří obdrží akcie přímo od zahraniční matky nebo jiné zahraniční společnosti ze skupiny a jejich zdanění přiznávají sami ve svém daňovém přiznání, si tyto záznamy budou muset vést sami.

Nepřevoditelné zaměstnanecké opce

Novela se nevztahuje na nabytí opce, která není převoditelná, což je většina současných zaměstnaneckých opčních plánů, tedy tzv. ESOP. U nepřevoditelných opcí platí již v současnosti, že ke zdanění dochází až v okamžiku využití opce, nikoli při jejím udělení, a tak tomu bude i nadále. Na tom se tedy nic nemění, jak vyplývá i z vyjádření Ministerstva financí.

„Phantom“ shares

Novela nedopadá ani na tzv. Phantom shares či Stock Appreciation Rights, kdy při splnění určitých podmínek jsou zaměstnancům vypláceny peněžité bonusy, jejichž výše se odvíjí od hodnoty skutečných akcií nebo podílů. Akcie však zaměstnanci nenabývají. I v tomto případě se bude tento příjem zdaňovat stejně jako dříve, tedy v okamžiku jeho obdržení.

Další problematické oblasti

Kromě již výše zmíněné problematické aplikace zdravotního a sociálního pojištění v mezidobí, kdy není sjednocený okamžik odvodu daně ze závislé činnosti a pojistného na zdravotní a sociální pojištění, mohou určité komplikace přinášet odlišné přístupy ke zdanění v zahraničí a v tuzemsku.

Uděluje-li zaměstnanci akcie zahraniční mateřská nebo jiná kapitálově propojená osoba, vzniká těmto společnostem zpravidla odvodová daňová povinnost v zahraniční. To se obvykle řeší mechanismem, kdy část přidělených akcií je zároveň ve stejný okamžik jménem zaměstnance odprodána a z výtěžku je pokryta příslušná odvodová zahraniční daňová povinnost.

Je potřeba si uvědomit, že v takovém případě podléhá část přidělených a ve stejném okamžiku odprodaných akcií zdanění u zaměstnance i v ČR (s potenciální možností zápočtu zahraniční daně, případně aplikace vynětí příjmů) a odklad zdanění se na tuto část akcií nevztahuje.

Další problematická oblast pak může nastat při aplikaci zamezení dvojímu zdanění týkající se zbývající části zaměstnancem nabytých a neodprodaných akcií vzhledem k rozdílnému okamžiku jejich zdanění v zahraničí a v ČR.

Pokud řešíte problematiku zaměstnaneckých akciových plánů a opcí a jejich zdanění u zaměstnanců a potřebujete se poradit, obraťte se na nás. Rádi s Vámi projednáme vše, co Vás bude zajímat.