Konsolidační balíček, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2023 Sb., změnil mimo jiné od 1. 1. 2024 pravidla poskytování některých zaměstnaneckých benefitů. Následně se dne 22. 12. 2023 objevila na webových stránkách finanční správy dlouho očekáváná metodická informace ke zdaňování právě poměrně hodně diskutovaných zaměstnaneckých benefitů. Tato informace by měla vnést jasno do některých interpretačních debat. Její plné znění najdete ZDE.

Nejdříve zmíníme stručně příklady toho, co se mění a co Metodická informace upravuje nebo u čeho doplňuje výklad:

– příspěvek na stravování zaměstnanců v nepeněžní podobě – tady se změny nejvíce dotknou provozu vlastních stravovacích zařízení a poskytování stravenek.  V obou případech nově platí stejné limity a pravidla zdanění jako pro peněžní plnění, tedy tzv. stravenkový paušál;

– zavedení jednotného limitu ve výši poloviny průměrné mzdy na osvobození u zaměstnance na vybrané benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč);

– zavádí se nové osvobození (§ 6 odst. 9 písm. g ZDP) na účast zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastník.  Pořádání takové akce by mělo být pro zaměstnavatele obvyklé a její forma a rozsah přiměřené (např.  vánoční večírky, výročí firmy nebo dětské dny);

– ruší se osvobození zdanění u nepeněžních (věcných) darů do částky 2 000 Kč ročně. Nově všechny nepeněžní dary zaměstnancům podléhají dani z příjmů a odvodům pojistného.

Teď se na některé změny podíváme detailněji.

Stravování zaměstnanců

Dochází ke sjednocení podmínek u všech typů stravování s tím, že je zaveden limit ve výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, který činí 166 Kč. Z toho 70 % činí 116,20 Kč. Jedná se o limit pro osvobození p59sp2vku na stravování poskytnutého za jednu směnu a nezáleží na tom, jestli to jsou stravenky, stravenkový paušál nebo poskytování závodního stravování ve vlastním zařízení na pracovišti.

Zaměstnanec musí vykonávat práci alespoň 3 hodiny za směnu a nesmí mu vzniknout během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad na pracovní cestě. Pokud zaměstnanec vykonával směnu alespoň 11 hodin, je možné mu poskytnout i druhý příspěvek v rámci jednoho kalendářní dne.

V případě poskytnutí stravenkového paušálu nebo příspěvku na stravování v nepeněžní podobě (stravenka, závodní stravování) nad limit 116,20 Kč za jednu směnu, podléhá rozdíl u zaměstnance dani z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

U zaměstnavatele je příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnancům daňový náklad bez finančního omezení za podmínek daných v § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, je-li nárok na stravování písemně upraven jako právo zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Poskytování jídla na pracovišti

Finanční správa v Metodické informaci velmi obsáhle upravuje postup v případě poskytování jídla zaměstnancům, které není považováno za stravování.

V Metodické informaci je uvedeno, že u zaměstnance nepodléhají zdanění pracovní snídaně, obědy a večeře, které neslouží k zajištění stravování zaměstnance, ale mají charakter dotváření podmínek pro výkonu práce. Jde např. o pracovní obědy v rámci obchodních jednání se zákazníky. Toto poskytování jídla musí splnit následující podmínky:

– poskytnuté jídlo slouží k výkonu práce,

– nesmí se jednat o zajištění stravování, které je zaměstnavatel dle § 236 odst. 1 ZP povinen zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat ve smyslu § 236 odst. 2 ZP,

– jídlo musí být přiměřené s ohledem na standardy nastavené u zaměstnavatele atp.

Kromě výše uvedených podmínek je potřeba také posoudit hodnotu pracovního oběda. Ta by měla být přiměřená situaci a měla by odpovídat lokalitě.

Zdanění rovněž nepodléhá poskytování drobného občerstvení na pracovišti, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí. Informace uvádí, že jde např. o jídlo v ledničce (jogurty, mléko atd.), ovoce v kuchyňce, müsli, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních nebo pracovních schůzkách apod.

I zde Metodická informace u tohoto občerstvení informace uvádí podmínky, které je potřeba splnit, aby bylo u zaměstnance osvobozeno od zdanění:

–  rozsah a druh potravin, které jsou zaměstnancům volně k dispozici na pracovišti, musí být v rozumné míře a měly by vést ke spokojenosti na pracovišti, k podpoře a udržení dobrého pracovního výkonu, k vyšší produktivitě, k příjemné atmosféře na pracovišti, k rozvíjení mezilidských vztahů na pracovišti a pracovních dovedností, k budování vztahu k zaměstnavateli atd.

– mělo by se se jednat o takové potraviny (pochutiny), které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují tedy hlavní denní jídla – snídaně, obědy či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

– zároveň by se mělo jednat o takové druhy potravin, které jsou přiměřené a v principu obvyklé z hlediska naplnění uvedeného cíle, předmětu činnosti zaměstnavatele apod. Pro úplnost je vhodné uvést, že předmět či způsob výkonu podnikatelské činnosti zaměstnavatele může hrát významnou roli u pracovního oběda, avšak rozsah a druh potravin, které jsou k dispozici zaměstnancům na pracovišti, bude tímto faktorem ovlivňován spíše omezeně.

Benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP

V tomto případě nedochází k žádné změně vymezení osvobozených benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Nově se ale zavádí jednotný limit na všechny benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP ve výši poloviny průměrné mzdy. Pro rok 2024 činí limit 21 983,50 Kč – polovinu z průměrné mzdy 43 967 Kč.

Do výše zmíněného limitu (celkový součet pro všechny) jsou osvobozeny tyto zaměstnanecké benefity:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvek na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvek na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Podmínkou osvobození je, že je zaměstnavatel poskytuje jako nedaňový náklad nebo ze zisku po zdanění. Do limitu se počítají u zaměstnance i plnění ve prospěch jeho rodinných příslušníků.

Nepeněžní benefity nad uvedený limit podléhají u zaměstnance zdanění a odvodům pojistného. Benefity nad limit jsou u zaměstnavatele daňovým nákladem za podmínek § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

Zaměstnavateli zákon ukládá vést vhodnou formou evidenci čerpání benefitů po jednotlivých zaměstnancích, tak aby mohl sledovat limit u jednotlivých zaměstnanců.

Sportovní vybavení na pracovišti

Metodická informace se mimo jiné i velmi podrobně zabývá problematikou zdanění sportovního vybavení, které je zaměstnancům k dispozici na pracovišti. Je v ní rozlišeno vybavení, které má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance a jako příklad uvádí rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezeckou stěnu, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Takovéto vybavení sloužící k odreagování a zlepšení pracovního výkonu nebude u zaměstnance předmětem zdanění.

Pokud ale zaměstnavatel poskytne zaměstnanců vybavení a služby, které by měly charakter běžné komerční služby pak budou podléhat zdanění u zaměstnance (např. kurz jógy, masáže, sauna atp.)

Podmínkou pro to, aby sportovní vybavení nepodléhalo u zaměstnance zdanění, je nutné, aby bylo na pracovišti zaměstnavatele a bylo zaměstnanci využíváno v rámci výkonu práce, tj. např. před nebo po skončení pracovního výkonu. I tady platí podmínka přiměřenosti, a to činnosti zaměstnavatele, počtu zaměstnanců atp.

Takovéto sportovní vybavení pracoviště představuje u zaměstnavatele nedaňový náklad – § 25 odst. 1 písm. h) a k) ZDP.

Pokud zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům využívat bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu zařízení, které má charakter komerční služby (např. fitness centrum), představuje zdanitelný příjem zaměstnance rozdíl mezi úhradou zaměstnance a běžnou cenou – § 6 odst. 3 ZDP.

Ocenění nepeněžního příjmu

Metodická informace řeší postup ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance pro účely sledování limitu a případně zdanění nepeněžních příjmů. Základní pravidlo pro ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance upravuje § 6 odst. 3 ZDP. Ten stanoví, že nepeněžní příjem zaměstnance představuje rozdíl mezi úhradou zaměstnance a částkou podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cenou, kterou účtuje jiným osobám. Informace dále upřesňuje, že pro ocenění podle zákona upravujícího oceňování majetku není potřeba znalecký posudek, ale je potřeba postupovat podle zákona o oceňování. Zde jsou příklady, jakou cenu je možné použít pro určení nepeněžního příjmu:

– v případě, že zaměstnavatel danou službu nebo zboží poskytuje i jiným osobám (zpravidla zákazníkům), se použije cena, za kterou danou službu či zboží běžně zaměstnavatel prodává;

– pokud danou službu nebo zboží zaměstnavatel nakupuje od třetích osob, může jako nepeněžní příjem zaměstnance uplatnit cenu, za kterou služby či zboží nakupuje od třetích osob;

– pokud dané zboží či služby nenakupuje ani sám neprodává, lze použít např. srovnatelnou cenu, za kterou se daná věc běžně prodává – způsob stanovení ceny musí být schopen prokázat;

– pro ocenění nepeněžního příjmu v podobě jídla v závodní jídelně zaměstnavatele se využívá kalkulace na úrovni vlastních nákladů a přirážky.

Okamžik vzniku nepeněžního příjmu u benefitních karet

Nepeněžní příjem zaměstnance (neosvobozený) se zdaňuje v rámci mzdy za měsíc, ve kterém příjem vznikl. Toto pravidlo se ale velmi špatně dodržuje u tzv. benefitních karet. Komplikace vznikly zejména na přelomu let 2023 a 2024 a je zde nutné určit správný postup. Pokud nepeněžní příjem vznikl do 31. 12. 2023, mělo by se postupovat podle staré úpravy, tj. limit bude pouze u rekreací. U nepeněžního příjmů, který vznikne po 1. 1. 2024, se bude postupovat podle nové úpravy a bude se sledovat limit.

Podle Metodické informace by se mělo vzít v potaz zejména to, jaké jsou smluvní podmínky mezi zaměstnavatelem a společností poskytující benefitní karty. Informace uvádí čtyři varianty, kdy bude nepeněžní příjem vznikat:

– nabití stravenkové karty peněžní částkou – nepeněžní příjem vzniká v okamžiku připsání peněz na kartu.

– karta umožňuje vstup do příslušných zařízení svému držiteli a jeho rodinným příslušníkům (např. multisport karta), zaměstnavatel hradí měsíční paušál. Nepeněžní příjem vzniká měsíčně podle výše úhrady za zaměstnance a jeho rodinné příslušníky.

– zaměstnavatel nabíjí na benefitní kartu body, které může zaměstnanec čerpat. Zaměstnavatel nemá možnost kontrolovat, kdy k čerpání dochází, nevyčerpané body se nevrací. Nepeněžní příjem vzniká připsáním částky tj. bodů na benefitní kartu.

– zaměstnavatel nabíjí na kartu body, karetní společnost sleduje čerpání bodů zaměstnanci a skutečně vyčerpané body zaměstnavateli vyúčtuje. Nepeněžní příjem vzniká v okamžiku vyčerpání bodů.

Sportovní nebo kulturní akce pořádané zaměstnavatelem

Od 1. 1. 2024 se v zákoně objevilo nové osvobození od zdanění na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písmeno g) ZDP, a to příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené

Jedná se o osvobození v podobě nepeněžního příjmu zaměstnance, který zaměstnanci vzniká účastí na akcích konaných zaměstnavatelem, jako jsou vánoční večírky, oslavy výročí firmy nebo dětské dny apod.

Příjem je osvobozen za podmínek, že pořadatelem akce je zaměstnavatel (může si na organizaci najmout jinou firmu), jedná se o kulturní nebo sportovní akci pro omezený okruh účastníků – zaměstnance a jejich rodinné příslušníky či obchodní partnery a akce musí být přiměřená a obvyklá.

Metodická informace ukládá zaměstnavateli povinnost prokázat, kdo se akce zúčastnil, tzn. že by měl mít k dispozici seznam hostů, odeslaných pozvánek apod. Metodická informace říká, že náklady na organizaci takovéto akce představují nedaňový náklad zaměstnavatele.