Na začátku září bude Poslanecká sněmovna jednat o finální podobě novely Zákoníku práce. Původní návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou neprošel Senátem, který ho s pozměňovacími návrhy vrátil zpět. Pokud nyní Poslanecká sněmovna přehlasuje většinou 101 hlasů pozměňovací návrhy Senátu, což je pravděpodobné, mohla by novela nabýt účinnosti 1. října 2023, s výjimkou některých ustanovení u DPČ a DPP, kde se účinnost předpokládá 1. 1. 2024.

Změnám, které mají přímý dopad do daňové sféry nebo do praxe mzdových účetních, věnujeme náš článek.

Pravidla pro home office

Novela stanovuje zaměstnavatelům povinnost poskytovat zaměstnancům pracujícím z domova náhradu nákladů spojených s výkonem tzv. „práce na dálku“, ledaže si zaměstnavatel se zaměstnancem písemně předem sjedná, že tato náhrada zaměstnanci nepřísluší.

Náhrada nákladů přísluší zaměstnanci buď v prokázané výši, nebo ve výši paušálu za každou započatou hodinu práce na dálku. V případě volby paušálu je potřeba toto písemně sjednat se zaměstnancem nebo stanovit vnitřním předpisem.

Minimální výši paušálu stanoví  Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou, a to vždy k 1. lednu, případně i v jiném mimořádném termínu, a to na základě údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem.  Zaměstnavatelé ze soukromého, podnikatelského sektoru budou mít možnost poskytovat paušální náhrady ve vyšší částce.

Na tuto úpravu Zákoníku práce reaguje zákon o daních z příjmů následovně:

Je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

Do výše paušálu stanoveného vyhláškou se tedy přiznaná paušální náhrada nebude u zaměstnanců zdaňovat. U zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů. Pokud bude zaměstnavatel poskytovat paušální náhradu vyšší, půjde o zdanitelný příjem zaměstnance. Na druhou stranu u zaměstnavatele by se mělo i nadále jednat o daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 zákona o daních z příjmů.

DPP a DPČ

Dohody o provedení práce („DPP“) a dohody o pracovní činnosti („DPČ“) čekají rozsáhlé změny. Dopadům v této oblasti věnujeme samostatný článek ZDE.

Stručně lze shrnout, že zaměstnanci pracující na DPP nebo DPČ budou mít po novu nárok na dovolenou, pracovní volno při překážkách v práci a příplatky za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu.

Zaměstnanci také budou muset být seznámeni s rozvrhem pracovní doby, a to nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se bude moci dohodnout se zaměstnancem i na jiné době seznámení.

Pro účely dovolené se u zaměstnanců pracujících na DPP nebo DPČ bude vycházet z předpokladu, že jejich délka týdenní pracovní doby činí 20 hodin týdně, bez ohledu na skutečný rozsah pracovního času sjednaného a vykonávaného v rámci dohody. To má dopady např. do způsobu výpočtu nároku na dovolenou.

Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby, tedy alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce. Obě podmínky musí být splněny současně.

Změny týkající se poskytování dovolené jsou plánované s účinností od 1. 1. 2024.

Elektronická komunikace

Novela zákoníku práce obsahuje  i změny týkající se doručování písemností, především podmínky doručování prostřednictvím datové schránky a e-mailu.

Datová schránka

Zaměstnavatel bude moci doručovat pracovně právní dokumenty zaměstnanci do jeho datové schránky, pokud si zaměstnanec datovou schránku neznepřístupnil pro dodávání dokumentů od fyzických nebo právnických osob. K doručování datovou schránkou už nebude nutný jeho souhlas. Pokud se zaměstnanec do 10 dnů od doručení zprávy do datové schránky nepřihlásí, bude se zpráva považovat za doručenou.

Doručování e-mailem

K doručení písemnosti prostřednictvím e-mailové pošty musí mít zaměstnavatel písemný souhlas zaměstnance. Zaměstnanec zároveň musí pro tyto účely uvést elektronickou adresu pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele. Před tím, než zaměstnavatel získá souhlas k doručování od zaměstnance, musí ho písemně informovat o podmínkách tohoto způsobu doručování. Zaměstnanec může svůj souhlas s doručováním kdykoli písemně odvolat.

Písemnost dodané do e-mailové schránky zaměstnance se považuje se za doručenou 15. dnem od jejího dodání, pakliže zaměstnanec nepotvrdí převzetí písemnosti dříve.

Legislativní proces schvalování Zákoníku práce budeme pro vás i nadále sledovat a informovat vás o novinkách zde na našem blogu.