Novela daňových zákonů, známá pod souhrnným označením daňový balíček 2023, zvyšuje s účinností od 1. 1. 2023 hranici příjmů, do které fyzické osoby nemusí podávat daňové přiznání.

Kdy se daňové přiznání nepodává?

Do konce roku 2022 platí, že fyzická osoba nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů, pokud její celkové roční příjmy nepřevyšují 15 tisíc korun. Tento limit se od roku 2023 zvyšuje na 50 tisíc korun ročně. Cílem je omezit administrativní zátěž daňových poplatníků i orgánů finanční správy v případě nízkých příjmů.

Minimální výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání se na současné úrovni 15 tisíc korun drží už od roku 2003. Za tu dobu došlo k nárůstu cenové hladiny o 70 %. Nejdříve se počítalo s navýšením na 25 tisíc korun, tato hranice se ovšem díky pozměňovacímu návrhu Rozpočtového výboru navýšila až na 50 tisíc korun. 

Příjmy nezahrnované do limitu

Do limitu 50 tisíc korun se nezapočítávají příjmy, které se nezdaňují. Tedy příjmy, které nejsou předmětem daně nebo které jsou od daně osvobozené. Může se jednat například o příjmy z prodeje nemovitosti, kterou vlastníte déle než 10 let (pro nemovitosti pořízené do konce roku 2020 je to jenom 5 let), příjmy ve formě dávek státní sociální podpory, dávky z nemocenského pojištění a řadu dalších příjmů. Řadí se sem i příjmy z tzv. příležitostných činností, které komentujeme o pár řádků níže.

Do uvedeného limitu se dále nepočítává příjem, ze kterého byl plátce příjmu povinen odvést srážkovou daň, a tedy příjem, který obdržíte už zdaněný. Typicky se jedná o příjmy z dohod o provedení práce do 10 tisíc korun, pokud jste nepodepsali prohlášení poplatníka, o dividendové příjmy nebo například o úroky připsané bankou na vašem nepodnikatelském účtu.

Tyto veškeré příjmy tedy můžete obdržet v libovolné výši a stále nemáte povinnost daňové přiznání podávat.

Příjmy z příležitostných činností

Do limitu se také nepočítají příležitostné příjmy do výše 30 tisíc korun za kalendářní rok. Na navýšení limitu i pro příležitostné příjmy na 50 tisíc korun se Poslanecká sněmovna neshodla, přestože zůstává stejný už od roku 2014.

Co je vlastně příležitostným příjmem? Typicky se jedná o jednorázové a nahodilé příjmy (mimo rámec podnikání), které realizujete z pozice nepodnikatele, jako je třeba sousedská výpomoc s úklidem domácnosti, doučování, příležitostný pronájem movitých věcí nebo prodej přebytků ovoce nebo zeleniny z vlastní zahrady.

Tyto příjmy se až do úhrnné výše 30 tisíc korun ročně chápou jako osvobozené od daně a nevzniká povinnost je hlásit finančnímu úřadu.

Zaměstnanci

Daňové přiznání nemají povinnost podávat ani zaměstnanci. Potřebnou administrativu za ně vyřizuje zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daně. To je však možné jen za předpokladu, že zaměstnanec podepsal u svého zaměstnavatele prohlášení poplatníka a že jeho jiné příjmy nepřevyšují stanovený limit.

Tento limit se u zaměstnanců zvyšuje od 1. 1. 2023 ze současných 6 tisíc korun na 20 tisíc korun ročně.

Obdobně jako v předchozím případě se do tohoto limitu nezahrnují příjmy zdaňované srážkovou daní, příjmy osvobozené a příjmy, které nejsou předmětem daně.

Podnikatelé vykazující daňovou ztrátu

Doposud jsme hovořili pouze o příjmech, nikoli o zisku (tedy o příjmech ponížených o výdaje). V případě podnikatelů je ale relevantním údajem, podle kterého platí daně, právě zisk nebo případně i ztráta. Pro podnikatele platí, že daňové přiznání musí podávat i v případě, že jejich příjmy sice nepřesáhly 50 tisíc korun (resp. 15 tisíc korun do konce roku 2022), ale zároveň podnikatel vykázal daňovou ztrátu. Tu pak může podnikatel odečítat v následujících letech.

A co podnikatel, který má nízké příjmy do 50 tisíc korun (resp. 15 tisíc korun do konce roku 2022) a zároveň nezrealizoval daňovou ztrátu? Opravdu nemusí podávat daňové přiznání?

Ano, povinnost podat daňové přiznání v takovém případě skutečně nevzniká. Je nicméně potřeba o tom finanční úřad informovat. Můžete zvolit například formu čestného prohlášení, že vám povinnost podat daňové přiznání nevznikla z vyjmenovaných důvodů. Pozor, povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu trvá i nadále.

Paušální daň

Daňové přiznání nepodávají ani podnikatelé v režimu paušální daně, a to za předpokladu, že neporuší podmínky paušálního režimu. Všeobecně známou podmínkou je, že podnikatel nesmí v průběhu zdaňovacího období zrealizovat žádné příjmy ze zaměstnání (kromě těch pod srážkovou daní) a zároveň výše jeho příjmů z podnikání nesmí převýšit 1 milion korun (od roku 2023 to jsou 2 miliony korun).

Další podmínkou je, že příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní zdanitelné příjmy nepřevyšují stanovený limit. Ten činí do konce roku 2022 částku 15 tisíc korun ročně a od roku 2023 se také zvyšuje na 50 tisíc korun.

Účinnost

Všechny výše uvedené vyšší limity lze poprvé využít pro příjmy za rok 2023 a aplikovat se budou na povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů v roce 2024.

Pokud jste se ztratili ve výše uvedených podmínkách a limitech, neváhejte se na nás obrátit.