Daň z finančních transakcí na Slovensku

Na Slovensku se od 1. dubna 2025 zavádí nová daň z finančních transakcí (DFT), která je součástí konsolidačního balíčku schváleného slovenským parlamentem. Plné znění zákona o dani z finančních transakcí je k dispozici například ZDE.

Předmět daně

Daň se vztahuje na odchozí bankovní platby z podnikatelských účtů, tedy na převody peněz, výběry hotovosti a transakce spojené s používáním platebních karet. Nezahrnuje však například převody mezi účty téže banky nebo platby daní a odvodů.

Sazby

U debetních transakcí se uplatní sazba 0,4 % z částky, přičemž maximální daň z jedné transakce činí 40 EUR.
U výběrů hotovosti je sazba 0,8 % bez horního stropu.
Kromě toho bude za používání platební karty účtován roční paušál 2 EUR.

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a v případě platebních karet kalendářní rok. V případě, že jsou platby podléhající DFT jsou provádění prostřednictvím slovenského bankovního účtu, odvádí DFT za poplatníka přímo banka, která mu ji strhne z bankovního účtu. V případě plateb realizovaných se zahraničního bankovního účtu si musí poplatník vyčíslit a odvést DFT na daňový úřad sám. Současně s tím musí podat do konce měsíce následující Oznámení na předepsaném formuláři. Za první tři měsíce, tj. za 4-6/2025 se Oznámení podává až do 31.7.2925.

Účinnost a administrativní opatření

I když zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2025, první zdaňovací období začíná v dubnu 2025. Podnikatelé a firmy působící na Slovensku – včetně zahraničních subjektů s účtem v slovenské bance – budou povinni tuto daň odvádět. Rovněž musí do 31. března 2025 založit podnikatelský účet, pokud jej ještě nemají.

Celkově má zavedení daně za cíl zvýšit příjmy státního rozpočtu, ale také vyvolává obavy ohledně možného přesunu transakcí a zvýšení konečných cen u dodavatelů.

Organizační složky na Slovensku

Daň z finančních transakcí se vztahuje na organizační složky českých zřizovatelů, pokud splňují kritéria stanovená slovenským zákonem. Pokud má česká společnost organizační složku (pobočku) na Slovensku, která je registrována jako samostatný daňový subjekt, podléhá daňové povinnosti. Zákon explicitně zahrnuje i zahraniční právnické osoby s provozovnou na Slovensku. Pokud má organizační složka účet vedený na Slovensku, banka automaticky strhne daň.

Pokud organizační složka provádí platby týkající se její činnosti provozované na území Slovenska ze zahraničního (tedy českého) bankovního účtu, je zodpovědná za odvod daně organizační složka. Zároveň s tím je organizační složka povinna podat správci daně oznámení o výši daně.

České společnosti s organizačními složkami na území Slovenska by měly provést revizi svých slovenských poboček a ověřit, zda jim nevznikne dodatečná administrativní agenda spojená s daní z finančních transakcí.

Ostatní zahraniční osoby

Poplatníkem a zároveň i plátcem daně z finančních transakcí jsou i zahraniční osoby, které vykonávají činnost na území Slovenska, přestože nemají na Slovenku sídlo ani místo podnikání, ani nemají u slovenské banky otevřený bankovní účet a platby realizují z účtu vedeného v České republice.

Tyto osoby jsou povinné si daň sami vypočítat a zaplatit ji za příslušné zdaňovací období správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po zdaňovacím období. Ve stejné lhůtě je daňový subjekt povinen podat správci daně oznámení o výši daně. Oznámení o výši daně se podává elektronicky na předepsaném formuláři.

Příklad 1:

Česká společnost je registrována ke slovenské DPH podle § 5 zákona o DPH, protože na Slovensku pořizuje zboží z Rakouska od rakouského dodavatele. Zboží pak prodává slovenským zákazníkům. Česká společnost nemá na Slovensku sídlo ani místo podnikání a nemá zřízený bankovní účet u slovenské banky. Je tato společnost plátcem daně z finančních transakcí?

Ano, uvedený subjekt bude poplatníkem a současně i plátcem daně z důvodu, že místem prodeje zboží je Slovensko.

Příklad 2:

Pokud česká společnost obdrží od slovenské společnosti fakturu za poradenské služby týkající se vykazování DPH na Slovensku a úhrada faktury za tyto služby je provedena z českého bankovního účtu, stává se česká společnost plátcem a poplatníkem daně z finančních transakcí?

Ano, společnost, která vykonává činnost na Slovensku, se stává poplatníkem i plátcem daně v rozsahu finančních transakcí souvisejících s touto činností.

Příklad 3:

Je zahraniční zaměstnavatel, který má na Slovensku zaměstnance pracujícího z domova (formou home office), také plátcem daně? Pokud zahraniční zaměstnavatel vyplácí mzdu a srážky svému zaměstnanci ze zahraničního bankovního účtu, považuje se tato činnost za činnost poplatníka vykonávanou na Slovensku?

Pokud je mzda zaměstnance vyplácena slovenskou společností (zprostředkovatelem), považuje se předchozí platba od zahraničního zaměstnavatele na účet zprostředkovatelské společnosti za úhradu přeúčtovaných nákladů? Pokud ano, jakou sazbou daně budou tyto přeúčtované náklady zdaněny?

Zahraniční subjekt se nepovažuje za subjekt vykonávající činnost na Slovensku, pokud nevykonává žádnou jinou činnost než vyplácení mzdy svému zaměstnanci a tento zaměstnanec nesjednává nebo neuzavírá smlouvy jeho jménem trvale nebo opakovaně. Za takového předpokladu platba od zahraničního zaměstnavatele na účet zprostředkovatelské společnosti nepodléhá DFT.

Platba od zprostředkovatelské společnosti zaměstnanci podléhá DFT, pokud je provedena z platebního účtu. Pokud výkon závislé činnosti zaměstnancem znamená, že zaměstnavatel vykonává činnost na území Slovenské republiky, pak v rozsahu této činnosti zaměstnavatel podléhá DFT. Zákon o daních z příjmů a zákon o DFT nejsou na sobě závislé.

Příklady jsou převzaté z webového portálu slovenské finanční správy.

✉ Sledujte naše Tax News pro další aktuality z oblasti účetnictví, daňového práva a judikatury Nejvyššího správního soudu.