Nejvyšší správní soud (NSS) se v nedávném rozsudku 4 Afs 247/2024 zabýval otázkou daňové optimalizace prostřednictvím vrácení příplatku mimo základní kapitál. Společnost DIMEJ Group a.s. využila restrukturalizaci holdingu k vytvoření transakcí, které umožnily vyplácet zisky bez srážkové daně. Daňové orgány však postup označily za zneužití práva. NSS se s tímto závěrem ztotožnil a potvrdil doměření daně ve výši 14 milionů Kč.
Jak fungovala daňová optimalizace?
Společnost DIMEJ Group a.s. se dostala do sporu s Odvolacím finančním ředitelstvím kvůli doměření daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou za roky 2018 a 2019. Finanční úřad po provedené kontrole shledal, že společnost využila složitou holdingovou strukturu a určité transakce k tomu, aby se vyhnula placení srážkové daně z dividend. Konkrétně se jednalo o:
- Výplatu dividend mezi propojenými společnostmi – Zisky společnosti EGE, spol. s r.o. byly postupně vypláceny přes další subjekty ve skupině, včetně EGE HOLDING a.s. a dalších čtyř akciových společností, mezi nimiž byla i žalobkyně. Tím došlo k využití daňového osvobození pro tyto platby mezi mateřskou a dceřinou společností.
- Vrácení příplatku mimo základní kapitál – Získané prostředky následně žalobkyně nevyplácela svým akcionářům jako podíl na zisku (který by podléhal 15% srážkové dani), ale jako vrácení příplatku mimo základní kapitál. Tento příjem se pak daňově kompenzoval nabývací cenou podílu, čímž se fakticky eliminovala povinnost zaplatit daň.
Formální příplatek jako nástroj k obcházení daně
Aby bylo možné zisky vyplatit jako „vrácení příplatku“, musel být příplatek nejprve do společnosti vložen. V tomto případě vlastníci do nově vytvořených firem nevložili hotovost, ale akcie společnosti EGE HOLDING a.s.
- Převod akcií byl účetně vykázán jako příplatek mimo základní kapitál, i když se reálně nejednalo o příliv nového kapitálu do firmy.
- Vznikl tak formální závazek firmy vůči akcionářům – příplatek bylo možné kdykoliv „vrátit“ bez daňových dopadů.
- Jakmile firma získala dividendy z mateřské společnosti, místo aby je vyplatila jako zdaněné dividendy, převedla je společníkům jako vrácení příplatku, čímž se vyhnula srážkové dani.
Výsledek? Peníze se dostaly k fyzickým osobám, aniž by prošly zdaněním jako dividendy.
Postoj daňové správy a soudů
Finanční správa dospěla k závěru, že se jedná o uměle vytvořenou strukturu, jejímž hlavním účelem bylo získání daňového zvýhodnění. Městský soud v Praze potvrdil doměření daně a NSS jeho rozhodnutí potvrdil.
Klíčové argumenty NSS:
- Příplatek byl pouze formální účetní operací – ve skutečnosti nešlo o vklad nového kapitálu, ale pouze o přecenění podílů.
- Ekonomický smysl transakcí byl minimální – struktura byla nastavena pouze proto, aby umožnila vyplacení zisku bez srážkové daně.
- Transakce proběhly v krátké časové návaznosti – což naznačuje účelovost celého mechanismu.
- Daňové orgány unesly důkazní břemeno – na základě ekonomické analýzy bylo prokázáno, že hlavním účelem transakcí bylo snížení daňové povinnosti.
Na základě těchto argumentů NSS zamítl kasační stížnost a potvrdil doměření daně ve výši 14 milionů Kč.
Poučení pro daňové plánování
Tento rozsudek potvrzuje trend české judikatury v oblasti daňové optimalizace:
- Daňová optimalizace musí mít ekonomické opodstatnění – pokud je hlavním cílem pouze snížení daňové povinnosti, může jít o zneužití práva.
- Vrácení příplatku mimo základní kapitál může být daňově rizikové – pokud je použito jako náhrada dividend, může být napadeno daňovou správou.
- Holdingové struktury nejsou samy o sobě problematické – ale pokud jejich jediným účelem je přesun zisků mezi firmami s cílem vyhnout se daním, může být jejich použití posouzeno jako zneužití práva.
Závěr
Rozhodnutí NSS ukazuje, že účelové převody kapitálu, které nemají reálný ekonomický základ, mohou být posouzeny jako zneužití práva. Společnosti, které plánují daňové optimalizace, by měly pečlivě zvažovat, zda jejich transakce nejsou jen formální operací s cílem obejít daňovou povinnost.
Případy jako tento potvrzují, že správná struktura podnikání musí mít nejen právní, ale i ekonomickou logiku – jinak společnost riskuje zásah daňových orgánů a doměření daně.
Napsat komentář