V posledních měsících se objevilo několik klíčových rozsudků Nejvyššího správního soudu souvisejících s využíváním švarcsystému ve firmách. Ten je v roce 2026 pod výrazně větším dohledem než dřív. Vedle samotné judikatury roste i tlak státu prostřednictvím iniciativy Kobra 26, tedy koordinovaného postupu několika ministerstev a úřadů proti nelegální a zastřené práci. Cílem je propojit kontrolní mechanismy, zlepšit výběr pojistného a omezit modely, které navenek vypadají jako podnikání, ale fakticky odpovídají zaměstnání.

To se promítá i do soudních rozhodnutí. V kauze Rohlíku Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 2,5 milionu korun za spolupráci s kurýry v režimu švarcsystému. Soud zdůraznil, že rozhodující není název smlouvy ani fakt, že lidé fakturovali na IČO, ale skutečný způsob výkonu práce. Kurýři byli podle závěrů soudu organizačně začleněni do provozu firmy, pracovali podle jejích pokynů a nesli znaky závislé práce.

Podobný závěr přinesl i případ kadeřnic. Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 110 tisíc korun pro firmu, která využívala kadeřnice v režimu vyhodnoceném jako švarcsystém. I tady platilo, že soud neřešil jen formální nastavení smluv, ale hlavně reálný obsah spolupráce. To je důležité proto, že švarcsystém se netýká jen velkých platforem nebo IT, ale i běžných služeb a menších provozů.

Velmi důležitý je také rozsudek týkající se programátorů. Nejvyšší správní soud v březnu 2026 potvrdil pokutu také pro IT firmu, která spolupracovala s programátory na IČO, přestože jejich práce podle soudu vykazovala znaky závislé práce. Soud zdůraznil, že programátoři byli do firmy dlouhodobě začleněni, pracovali osobně, podle pokynů a bez skutečné podnikatelské autonomie. Z praxe tak plyne, že ani IT sektor není vůči švarcsystému žádnou výjimkou.

Společným jmenovatelem všech těchto kauz je jednoduché pravidlo: pokud člověk pracuje dlouhodobě pro jednu firmu, plní úkoly podle jejích pokynů, používá její zázemí a fakticky nahrazuje zaměstnance, je spolupráce na IČO velmi riziková. Sama fakturace, IČO nebo dobře napsaná smlouva nestačí, pokud realita odpovídá závislé práci.

Pro firmy z toho plyne poměrně jasné doporučení. Je vhodné pravidelně kontrolovat nastavení spolupráce s externisty, zejména tam, kde jsou zapojeni dlouhodobě, pracují výhradně pro jednu firmu nebo jsou součástí jejího interního provozu. Ve světle aktuálních rozsudků už nejde jen o teoretické riziko, ale o oblast, kde úřady i soudy postupují viditelně přísněji.

Pokud byste měli k dané problematice jakékoli dotazy, obraťte se na nás, rádi Vám s čímkoli pomůžeme.