Zaměstnanecké akciové a opční plány (ESOP) jsou v posledních letech čím dál častějším nástrojem, jak firmy motivují a udržují klíčové zaměstnance. Princip je jednoduchý – zaměstnanec získá možnost podílet se na hodnotě společnosti, typicky formou akcií nebo opcí na jejich nákup za zvýhodněných podmínek.

Odložené zdanění příjmů z akciových a opčních plánů od roku 2024

Od roku 2024 došlo k zásadní změně – zavedlo se tzv. odložené zdanění. To znamená, že zaměstnanec neplatí daň hned při získání akcií nebo opce, ale až v některém z následujících okamžiků:

  • Prodej akcií: Příjem je zdaněn v okamžiku, kdy zaměstnanec své akcie prodá a získá prostředky na úhradu daně.
  • Uplatnění opce (spojené s následným prodejem): U opčních programů se zdanění váže k momentu zpeněžení akcií.
  • Uplynutí 10letého limitu: Pokud nedojde k dřívějšímu prodeji, daňová povinnost vzniká automaticky po uplynutí 10 let od nabytí práva na akcie či opce.
  • Zánik pracovněprávního vztahu: Při odchodu zaměstnance z firmy dochází taktéž ke zdanění.
  • Vstup zaměstnavatele do likvidace: Daňová povinnost vzniká také v momentě, kdy firma ukončuje svou činnost.
  • Změna daňového rezidentství: Pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel přestane být daňovým rezidentem ČR, dochází k vypořádání daně.

V roce 2024 došlo k dalšímu důležitému zpřesnění, které řešilo jednu z nejproblematičtějších oblastí, a to odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Zatímco původně vznikala povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění už při nabytí akcií nebo opcí, nově se tato povinnost posunula až do okamžiku zdanění.

To znamenalo výrazné zjednodušení:

  • sjednotil se okamžik zdanění a odvodů pojistného,
  • snížilo se riziko, že zaměstnanec bude platit odvody z „papírového“ příjmu,
  • systém se stal přehlednější jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Změny přijaté v roce 2025 – volba odloženého či okamžitého zdanění

V roce 2025 byla následnou novelou zavedená možnost, kdy si zaměstnavatel může vybrat, zda bude příjem zdaňovat hned (tj. tak jak se postupovalo do konce roku 2023) nebo zvolí odložené zdanění, které je v zákoně od 1. 1. 2024. Do zákona bylo doplněno ustanovení § 6 odst. 17, které tuto možnost zaměstnavateli dává:

Pokud chce zaměstnavatel využít možnosti odloženého zdanění příjmu zaměstnance, musí tento svůj záměr oznámit správci daně do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nabyl podíl nebo opci podle odstavce 14.
V oznámení o využití odloženého zdanění musí zaměstnavatel uvést každý jednotlivý případ nabytí podílu, nebo opce
zaměstnancem, na který se má dosavadní právní úprava vztahovat, a je třeba jej učinit ve stanovené lhůtě.
V souvislosti s touto novelou bylo zároveň přijaté přechodné ustanovení, podle kterého platilo, že pokud chtěl zaměstnavatel u akcií nabytých zaměstnancem v roce 2024 či v části roku 2025 před účinností novely zachovat odložené zdanění, musel do 2 měsíců od nabytí účinnosti oznámit správci daně, že použije odložené zdanění. Novela nabyla účinnosti 1. 4. 2025, oznámení tedy mělo být učiněno do 1. 6. 2025.
Pokud se tak nestalo, považoval se příjem zaměstnance z nabytí akcií nebo opce za příjem zúčtovaný ve druhém kalendářním měsíci ode dne nabytí účinnosti nebo za příjem zdaňovacího období roku 2025. V návaznosti na to vydalo GFŘ informaci, že pro zdaňovací období roku 2024 bude Finanční správa akceptovat rovněž postup, kdy je při zdanění příjmu zaměstnance ze zaměstnaneckých akcií a opcí postupováno podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2023.
Jinými slovy z toho plyne, že příjem z akcií nabytých v roce 2024 může zaměstnanec zdanit jak v roce 2024, tak v roce 2025.

Novinky od roku 2026: delší lhůta, zavedení institutu kvalifikované zaměstnanecké opce

Od 1. 1. 2026 přichází další úpravy, které mají celý systém ještě více stabilizovat.

Jedna z nejdůležitějších změn je:

  • Prodloužení maximální lhůty pro odložené zdanění z 10 na 15 let

Nová patnáctiletá lhůta se použije na všechny zaměstnanecké akciové a opční plány, včetně těch, které byly sjednány před 1. lednem 2026. Tato změna je zásadní zejména pro startupy a firmy s delším investičním horizontem. Zaměstnanci tak mají více času, než nastane povinnost zdanění, což lépe odpovídá reálnému vývoji hodnoty firmy.

  • Zavedení institutu kvalifikované zaměstnanecké opce

Kvalifikovanou opci může poskytovat pouze tzv. kvalifikovaný zaměstnavatel, který splňuje zákonem stanovené limity (např. obrat do 2,5 miliardy Kč a bilanční suma do 2 miliard Kč, přičemž se posuzuje i úroveň skupiny). Přestože jsou tyto limity nastaveny poměrně široce, novela zároveň některé obory z režimu výslovně vylučuje, například bankovnictví, pojišťovnictví, těžební sektor či vybrané profesní služby, jako je advokacie, daňové poradenství nebo audit.

Aby mohl být program považován za „kvalifikovaný“ jsou kromě výše uvedených podmínek zavedeny také podmínky týkající se délky pracovního poměru, výše odměny, vlastnického podílu zaměstnance, obratu a struktury zaměstnavatele.

V případě uplatnění opce a nabytí akcie se rozdíl hodnoty mezi příslibem a uplatněním u kvalifikované opce daní v dílčím základu daně v § 10 (ostatní příjmy). Z takového příjmu se tak nebude odvádět pojistné ani na straně zaměstnance ani na straně zaměstnavatele.

Zaměstnanecké akciové a opční programy (ESOP) představují v dnešním světě moderních technologií a start-upů klíčový nástroj pro motivaci a retenci talentů. Zatímco v letech 2024 a 2025 se české prostředí potýkalo s hledáním optimálního nastavení a administrativní zátěží, rok 2026 přináší další úpravu, která dává těmto programům stabilní a konkurenceschopnou podobu.

Pokud byste měli k dané problematice jakékoli dotazy, obraťte se na nás, rádi Vám s čímkoli pomůžeme.