Před nedávnem vstoupilo v platnost evropské nařízení AI Act, první komplexní regulace umělé inteligence v EU, které systémy AI rozděluje do čtyř rizikových úrovní – od zakázaných praktik přes vysoce rizikové aplikace v zdravotnictví, dopravě, financích či veřejné správě až po méně kritické systémy. Tento rámec chrání základní práva občanů, zajišťuje transparentnost a bezpečnost, ale zároveň ponechává mnoho praktických detailů na členských státech. Česká republika na něj nyní přímo navazuje návrhem svého prvního zákona o umělé inteligenci, který vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s úřady a odborníky. Návrh právě prochází meziresortním připomínkovým řízením a očekává se, že by mohl nabýt účinnosti v roce 2026, když se rozběhne plná implementace AI Actu.​

Tento český zákon je koncipován minimalisticky jako adaptační předpis – neduplikuje evropská pravidla, ale doplňuje je pouze v oblastech, kde AI Act výslovně vyžaduje národní úpravu, jako je povolování testů vysoce rizikových systémů v reálném prostředí nebo nastavení dozorových mechanismů. Cílem je vytvořit právní jistotu pro firmy, veřejnou správu i výzkumníky, aby mohli bez obav investovat do AI technologií, aniž by narazili na nejasnosti v aplikaci pravidel. Zákon zároveň podporuje inovace a pomáhá Česku plnit ambice stát se jedním z evropských lídrů v oblasti umělé inteligence.​

Jednou z nejvýraznějších novinek je zřízení regulačního sandboxu, což je bezplatné kontrolované prostředí určené pro testování AI systémů pod přímým dohledem regulátora ještě před jejich komerčním nasazením nebo během fáze výzkumu a vývoje. Sandbox bude provozovat Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví prostřednictvím České agentury pro standardizaci, přičemž přístup nebude automatický, ale výběrový na základě inovačního potenciálu projektů a jejich společenského přínosu. Tento nástroj umožní firmám experimentovat s pokročilými technologiemi v bezpečném rámci, minimalizovat rizika a rychleji překonat regulační překážky.​

Úřad pro technickou normalizaci se stane hlavním technickým dozorem a garantem sandboxu, Český telekomunikační úřad bude fungovat jako ústřední orgán pro trh a kontaktní místo pro veřejnost. Česká národní banka převezme odpovědnost za finanční sektor, kde AI ovlivňuje úvěry či rizikové analýzy, zatímco Úřad pro ochranu osobních údajů se zaměří na systémy zpracovávající osobní data v souladu s GDPR. Při porušování pravidel mají orgány preferovat výzvu k nápravě před sankcemi, což má podpořit spolupráci místo konfrontace.​

Pro praxi to znamená, že firmy a instituce by měly provést audit svých AI systémů, identifikovat rizikové kategorie, vést podrobnou dokumentaci a připravit se na požadavky na transparentnost, sledovatelnost a řízení rizik. I když návrh čelí kritice za přílišnou stručnost a potenciální nejasnosti v postupech, jeho minimalistický přístup může být konkurenční výhodou – umožní rychlou adaptaci a podpoří inovace bez zbytečné byrokracie. Včasná příprava tak není jen povinností, ale i strategií pro získání náskoku na evropském digitálním trhu.

Pokud byste měli k dané problematice jakékoli dotazy, obraťte se na nás, rádi Vám s čímkoli pomůžeme.

✉ Sledujte naše Tax News pro další aktuality z oblasti účetnictví, daňového práva a judikatury Nejvyššího správního soudu.