Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v rozsudku 10 Afs 39/2025 – 28 rozhodoval o kasační stížnosti ve věci prominutí pokuty 10 % z hodnoty osvobozeného příjmu, který nebyl oznámen správci daně.

Oznamovací povinnost

Toto rozhodnutí se váže na oznamovací povinnost vyplývající z § 38v zákona o daních z příjmů, dle kterého je fyzická osoba povinna oznámit správci daně získání příjmu, který je osvobozen od daně z příjmů, pokud je tento příjem vyšší než 5.000.000 Kč. Lhůta pro oznámení je shodná s termínem pro podání daňového přiznání za období, v kterém příjemce příjem obdržel. V případě nesplnění oznamovací povinnosti bude správcem daně vyměřena pokuta až do výše 15% z částky neoznámeného příjmu. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout tuto pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Rozhodnutí NSS

Případ řešený NSS se týkal žalobkyně, které v roce 2016 manžel bezúplatně převedl podílové listy v celkové hodnotě téměř 16 milionů Kč. Převod těchto podílových listů pro ni představoval dar osvobozený od daně z příjmů, ale v souladu s výše uvedeným měla povinnost tento osvobozený příjem včas oznámit správci daně. Žalobkyně příjem neoznámila a finanční úřad jí proto vyměřil pokutu ve výši 10 % z hodnoty neoznámeného příjmu.

Jednou z klíčových otázek řešeným NSS bylo, zda se má na každý podílový list pohlížet jako na samostatný dar/příjem — v tom případě by žádný jednotlivý dar nepřekročil hranici oznamovací povinnosti 5 mil. Kč. NSS však vyšel z předešlé judikatury a konstatoval, že důležité není to, kolik je samostatných podílů, ale skutečnost, že všechny podílové listy byly převedeny jednou smlouvou a od jednoho dárce, a proto je třeba hodnotit celkovou hodnotu jako jeden příjem. V důsledku toho byla žalobkyně povinna oznamovací povinnost splnit.

Žalobkyně žádala prominutí pokuty s odůvodněním, že o oznamovací povinnosti nevěděla a že pokuta je vzhledem k její mzdě (22 tis. Kč) nepřiměřená. Finanční úřad žádost zamítl a NSS jeho postup potvrdil. NSS zdůraznil, že vzhledem k výši a ne zcela běžné povaze příjmu měla žalobkyně ověřit své povinnosti nebo se obrátit na odborníka. Námitka nepřiměřenosti pokuty nebyla úspěšná, neboť majetek, který bezúplatně obdržela, je možné zpeněžit a žalobkyně zároveň neuvedla konkrétní skutečnosti dokládající, že by uložená sankce pro ni byla likvidační nebo nepřiměřeně zasahovala do jejího vlastnického práva.

Shrnutí

• Pozor na oznamovací povinnost osvobozených příjmů převyšujících 5 mil. Kč.
• Není důležité, kolik „kusů“ (akcií, podílových listů, apod.) na základě jedné smlouvy dostanete, pro účely oznamovací povinnosti se hodnoty sčítají.
• Neznalost zákona neomlouvá.
• Důvody pro prominutí pokuty při nesplnění oznamovací povinnosti jsou velmi omezené — zákon i pokyny GFŘ tolerují prominutí jen v mimořádných, zřídka se vyskytujících situacích, např. pokud poplatník získá vysoký příjem, se kterým ale nemůže nijak nakládat, a zároveň nemá další majetek.

✉ Sledujte naše Tax News pro další aktuality z oblasti účetnictví, daňového práva a judikatury Nejvyššího správního soudu.