Začátkem dubna schválila vláda návrh novely zákoníku práce, která tímto postoupila v legislativním procesu do Poslanecké sněmovny. Novela přináší několik významných změn.

Dohodáři budou mít nárok na dovolenou a budou se u nich uplatňovat překážky v práci, elektronické uzavírání smluv se stane běžnou praxí a pravidla pro práci na dálku (home office) budou zakotvena v zákoně. Novela má řadu kritiků, ale většina změn vychází z požadavků směrnice EU.

Dohody o pracovní činnosti a o provedení práce („DPČ a DPP“)

Navrhované změny mají za cíl zlepšit ochranu zaměstnanců pracujících na dohody a přiblížit jejich podmínky zaměstnancům v pracovním poměru.

Zaměstnavatelé budou muset rozvrhovat dohodářům práci a ti budou mít nárok na dovolenou a uplatňování překážek v práci, stejně jako zaměstnanci s pracovní smlouvou. Navrhované změny se setkaly s kritikou z řad zaměstnavatelských svazů, krajů a dalších připomínkových míst, vychází však ze směrnice Evropské unie a do české legislativy měly být zavedeny již loni v srpnu.

Kdy vznikne nárok na dovolenou

 Nárok na dovolenou dohodáři vznikne, budou-li splněny současně následující 2 podmínky:

• zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce alespoň 80 hodin a
• dohoda trvá alespoň 28 kalendářních dnů po sobě jdoucích.

Jak se bude dovolená počítat

Pro výpočet dovolené se zavádí tzv. „fiktivní týdenní pracovní doba“, která bude činit 20 hodit týdně. Dovolená se pak bude počítat podle následujícího vzorečku:

počet skutečně odpracovaných hodin / 20 / 52 × 20 × výměra dovolené

Koeficient 20 ve vzorečku vystupuje v roli tzv. fiktivní týdenní pracovní doby.

Koeficient ve výši 52 pak odkazuje na počet týdnů v roce.

Důvodová zpráva doprovázející návrh novely zákoníku práce uvádí následující příklady výpočtu dovolené:

Zaměstnanec pracující na žních má k výkonu této práce uzavřenou se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, a to na dobu od června do září. Zaměstnanec takto odpracoval 292 hodin, jeho výměra dovolené činí 4 týdny (tj. zákonné minimum). Zaměstnanec odpracoval 14násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (292 : 20 = 14,6), za což mu vznikne právo na 22 hodin dovolené (14/52 × 20 × 4 = 21,54). Nebudou-li tyto hodiny za trvání pracovněprávního vztahu vyčerpány, dojde k jejich proplacení při jeho skončení.

Student si při studiu na VŠ přivydělává na základě dohody o pracovní činnosti, kterou má se zaměstnavatelem uzavřenou na dobu neurčitou. Má přitom sjednaný rozsah práce na 8 hodin týdně, kdy pracuje pravidelně dvakrát týdně po dobu 4 hodin. Za kalendářní rok 2024 odpracoval pro účely dovolené celkem 416 hodin. Jeho výměra dovolené činí 4 týdny. Zaměstnanec odpracoval 20násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (416 : 20 = 20,8), za což mu vznikne právo na 31 hodin dovolené (20/52 × 20 × 4 = 30,77).

Středoškolský student uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, podle níž má 15. 7. odpracovat 6 hodin v rámci pořadatelské činnosti na běžeckých závodech. Pracovněprávní vztah zaměstnance netrval alespoň 28 kalendářních dní, nadto ani neodpracoval alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby (80 hodin), tudíž mu právo na dovolenou nevznikne.

Práce na dálku (home office)

 Práce z domova, známá pod pojmem „home office“, bude mít nová pravidla, která budou ukotvená přímo do zákoníku práce pod označením „práce na dálku“. Podle těchto nových pravidel bude nutné mít o práci na dálku uzavřenou písemnou dohodu.

Původní návrh novely obsahoval podrobné požadavky pro tuto dohodu, včetně místa výkonu práce, rozvržení práce a způsobu, jakým bude zaměstnavatel hradit náklady spojené s prací mimo kancelář. Tyto podrobnosti byly v rámci připomínkového řízení z návrhu odstraněny, což zlepšuje flexibilitu při poskytování home office.

V případě stanovených zákonem bude možné ze strany zaměstnavatele home office nařídit na nezbytně nutnou dobu, například po dobu epidemie. Podmínkou bude, že zaměstnanec bude disponovat místem způsobilým k výkonu práce na dálku.

Náhrada nákladů při home office

Významnou novinkou je možnost dohodnout se zaměstnancem či případně jednostranně určit vnitřním předpisem takzvaný paušál coby náhradu nákladů zaměstnance na home office, který by měl činit minimálně 2,80 Kč za každou započatou hodinu. Paušál vychází ze statistických údajů a každoročně by se měl valorizovat. Změna je provázána i s úpravou zákona o daních z příjmů.

Paušální náhrada nákladů nebude na straně zaměstnance předmětem daně z příjmů a na straně zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad.

Home office pro rodiče dětí do 9 let

Původní návrh novely požadoval, aby zaměstnavatel musel umožnit práci na dálku vybranému okruhu zaměstnanců, pokud by o to zaměstnanec požádal, s výjimkou případů, kdy by to bylo pro provoz firmy obtížné. Tato možnost byla navržena zejména pro rodiče s dětmi do 15 let. Nicméně zástupci zaměstnavatelů se proti tomu návrhu postavili.

Podle schválené verze návrhu novely mohou rodiče, kteří pečují o dítě do 9 let, požádat o práci na dálku, ale zaměstnavatel není povinen jejich žádosti vyhovět. Pokud zaměstnavatel zamítne žádost, musí to písemně odůvodnit.

Elektronické uzavírání smluv

Nově by mělo být možné prostřednictvím e-mailu uzavřít elektronicky, bez nutnosti zaručeného elektronického podpisu, pracovní smlouvu, DPČ i DPP a jejich změny či ukončení dohodou (ve formě návrhu a jeho přijetí). Smlouvy bude možné uzavírat i v elektronických systémech zaměstnavatele.

Zaměstnavatel bude následně povinen zaslat jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, kterou mu pro tyto účely písemně poskytl.

V případě, kdy zaměstnavatel nezašle elektronicky sjednanou pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo jejich změny na vlastní elektronickou adresu zaměstnance, kterou mu poskytl, může zaměstnanec od tohoto právního jednání odstoupit.

Zaměstnanec bude dále oprávněn od takových smluv s výjimkou dohod o skončení pracovněprávního vztahu odstoupit do 7 dnů od jejich doručení, pokud však již mezi tím nenastoupil do práce.

Pro výše uvedené účely bude muset zaměstnanec s doručováním prostřednictvím elektronické komunikace vyslovit souhlas v samostatném písemném prohlášení, ve kterém zároveň uvede elektronickou adresu pro doručování (svou vlastní, ke které nemá zaměstnavatel přístup). Souhlas s doručováním e-mailem může zaměstnanec písemně odvolat.

Vývoj v oblasti zákoníku práce budeme pro vás i nadále sledovat a informovat vás o novinkách zde na našem blogu.