Od 1. ledna 2021 začne platit novela daňového řádu. Níže uvádíme některé z našeho pohledu významné změny, které novela přinese.

Lhůty pro podávání daňových přiznání

Za účelem podpory elektronické formy podání daňových přiznání se od nového roku prodlužuje obecná tříměsíční lhůta pro podání daňových přiznání (u daní vyměřovaných za zdaňovací období 12 měsíců nebo delší – typicky tedy u daně z příjmů) na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období pro případ, že bude daňové přiznání podáno elektronicky.

Další velkou změnou v této oblasti oproti stávající praxi je, že pro prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období již nebude vyžadována plná moc, která musela být uplatněná u správce daně před uplynutím 3 měsíční lhůty po uplynutí zdaňovacího období. Nově k prodloužení této lhůty postačí, když přiznání nebude v této 3 měsíční lhůtě podáno a následně přiznání podá poradce. Odpadnou tak spory o tom, zda byla plná moc správně a včas uplatněna u příslušného finančního úřadu.

Pokud daňový subjekt nestihne podat daňové přiznání ve standardní 3 měsíční lhůtě, tak mu výše uvedená úprava dává prakticky dvě možnosti, jak se vyhnout penalizaci za opožděné daňové přiznání a úhradu daně. Lhůta pro podání daňového přiznání bude správcem daně posuzována zpětně podle toho, kdo, kdy a jakou formou daňové přiznání podal.
Dle přechodných ustanovení bude možné použít tuto novou úpravu i pro podání daňových přiznání za zdaňovací období roku 2020.

Na závěr si dovolujeme podotknout, že nový režim prodloužení lhůty se vztahuje pouze na obecnou tříměsíční lhůtu pro podání daňového přiznání, nikoli na lhůty speciální (např. v případě úmrtí, zániku bez likvidace, zániku s likvidací, insolvence) případně na lhůty stanovené i jinými daňovými zákony, nikoli daňovým řádem (např. § 38m zákona o daních z příjmů).

Změny v oblasti sankcí

Snižuje se výše úroků z prodlení, které vznikají daňovému subjektu, a mění se i výše úroků, které je povinen hradit správce daně (tj. úrok z vratitelného přeplatku a z nesprávně stanovené daně). Nově bude výše úroku z prodlení odpovídat výši úroku z prodlení stanovené občanským zákoníkem, tj. sazba úroku z prodlení bude činit 8 % + REPO sazba České národní banky platná pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (aktuálně 8,25 %). Stejná sazba bude platit i pro úroky, které je povinen uhradit správce daně (tzv. reparační úroky) z neoprávněného jednání a z nezákonného vymáhání daně. Doposud sazba úroku pro daňový subjekt i pro správce daně činila 14 % + REPO sazba.

Podobně se snižuje úrok hrazený správcem daně, dojde-li neoprávněnou exekucí k zabavení majetku a prostředků podnikatele, například na základě zajišťovacího příkazu. Reparační úroky jsou v tomto případě dvojnásobně, což znamená, že v současnosti musí zaplatit správce daně úrok vypočtený jako 28,5 % p.a. Po novu to bude jen 16,5 %, tedy dvojnásobek běžného reparačního úroku.

Analogicky dojde i k snížení úroku z posečkání, kterého výpočet je navázán na výši úroku z prodlení. Úrok z posečkání odpovídá polovině úroku z prodlení, tj. od nového roku se sníží úrok z posečkání ze stávajících 7 % + REPO sazba na 4 % + REPO sazba.

Dále dochází ke zkrácení toleranční doby při placení daně ze stávajících 4 pracovních dnů na 3 kalendářní dny. Nově se tedy bude úrok z prodlení počítat už od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby.

Toleranční lhůta pro pokutu za pozdní podání daňových tvrzení zůstává zachována, to znamená, že i nadále bude činit 5 pracovních dnů. Jen si dovolujeme připomenout, že tato toleranční lhůta se nevztahuje na pozdní podání kontrolního hlášení.

Dále se zvyšuje kompenzační úrok z daňového odpočtu DPH, který náleží daňovému subjektu, v případě že je nadměrný odpočet neoprávněně zadržován správcem daně déle než 4 měsíce. V současné době tento úrok činí 2 % + REPO sazba. Nově bude sazba úroku z daňového odpočtu stanovena jako polovina úroku z prodlení, tzn. ve výši 4 % + REPO sazba.

Zavedení institutu zálohy na daňový odpočet

Další pozitivní změnou, kterou novela daňového rádu přináší, je zavedení institutu zálohy na daňový odpočet. Institut zálohy na daňový odpočet umožní dřívější vrácení nesporné části nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Dosud mohl správce daně zadržovat celý nadměrný odpočet dlouhé měsíce, přestože předmětem prověřování byla pouze minimální část odpočtu. Plátcům DPH, u kterých se prověřuje pouze část nadměrného odpočtu, přinese tato změna zlepšení z hlediska jejich cash-flow a zároveň zvýší jejich právní i podnikatelskou jistotu.

Správce daně bude nárok na zálohu posuzovat v průběhu daňové kontroly, popř. při zahájení postupu k odstranění pochybností. Pro vznik nároku na zálohu musí nesporná část odpočtu dosahovat alespoň 50 000 tis. Kč.
Pokud správce daně vyhodnotí, že podmínky pro vznik nároku na zálohu na daňový odpočet byly naplněny, bez zbytečného odkladu předepíše zálohu do evidence daní a vyrozumí o tom daňový subjekt. Vznikne-li předepsáním zálohy daňovému subjektu vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti ve lhůtě 15 dnů ode dne předepsání této zálohy do evidence daní.

Zálohu pak vypořádá správce daně v rámci rozhodnutí o stanovení daně. V případě, že se zjistí, že vyplacená záloha byla vyšší, než je celkový zákonný nárok, daňový subjekt bude povinen vrátit rozdíl ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci (dodatečného) platebního výměru a uhradit úrok z prodlení.

Podpora elektronizace správy daní

Hlavním záměrem novely daňového řádu byla především podpora elektronizace daní a zjednodušení komunikace se správcem daně. Za tímto účelem pod heslem „Moje Daně“ rozšiřuje novela funkcionalitu existující daňové informační schránky. Daňové informační schránky budou například umožňovat učinit (předvyplněná) elektronická podání s využitím vybraných údajů, které správce daně o daňovém subjektu zpracovává. Dále bude umožněno fyzickým osobám přihlásit se do daňové informační schránky také prostřednictvím elektronického průkazu totožnosti.

Změna kontrolních postupů

Doposud bylo zahájení a ukončení daňové kontroly spojeno s ústním jednáním správce daně a daňového subjektu. Nově bude možné zahájit a ukončit daňovou kontrolu korespondenčně. Daňová kontrola bude považována za zahájenou doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém bude vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. K doručení oznámení může dojít přímo při protokolovaném jednání nebo korespondenčně. K ukončení daňové kontroly dojde doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž bude přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou. Celá daňová kontrola tak může proběhnout jenom korespondenčně, což může významně narušit právní jistotu na straně daňového subjektu. Dle důvodové zprávy by však toto řešení nemělo vést ke zhoršení stávající situace daňového subjektu, ale mělo by umožnit správci daně volbu takového postupu, který bude hospodárnější a přiměřenější pro obě zúčastněné strany.