Poslanecká sněmovna schválila 6. září 2016 novelu zákona o daních z příjmů a trestního zákona, tzv. „Zákon o prokazování původu majetku“. Nová právní úprava poskytuje finančním úřadům velmi silný nástroj, kterým mohou prověřit legálnost příjmů poplatníků a především nárůst jejich majetku. Zákon vyvolal mnoho kontroverzních reakcí jak na poli odborné veřejnosti, tak u profesních komor a v rámci připomínkového řízení i u nejvyšších soudních instancí.

Pojďme se stručně seznámit s obsahem této nové právní úpravy a s jejími potenciálními dopady do života běžných občanů:

  • Zákon dává po novu správci daně možnost vyzvat poplatníka k prokázání nárůstu jeho jmění, a to kdykoli, pokud má důvodné pochybnosti , že nárůst jmění konkrétní fyzické osoby neodpovídá příjmům vykázaným v daňovém přiznání a zároveň je tento rozdíl vyšší než 5 mil. Kč (původní návrh Ministerstva financí ČR stanovoval 10 mil. Kč).
  • Je zcela nesporné, že takovým podnětem pro důvodné pochybnosti správce daně mohou být a pravděpodobně i budou četná anonymní udání, zneužitá ať již v rámci sousedských vztahů nebo v podnikatelském konkurenčním boji. Legislativa tak vytváří zmíněnou novelou zákona velmi pozitivní podmínky pro různá udání.
  • Na základě výzvy finančního úřadu je poplatník povinen předložit důkazní prostředky, které budou věrohodně prokazovat nárůst jeho jmění. To se netýká případů, kdy poplatník prokáže, že dané příjmy realizoval v letech, za které již nelze vyměřit daň – tedy zpravidla před více než 3 lety počítáno od poslední lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. V tomto případě poplatník finančnímu úřadu pouze sdělí (a prokáže) tuto skutečnost. Případným podezřením ze zkrácení daně by se pak měly zabývat orgány činné v trestním řízení.
  • Neprokáže-li poplatník požadované skutečnosti, přistoupí finanční úřad ke stanovení daně podle pomůcek. Zákon v tomto ohledu zavádí nový institut, tzv. stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, které se použije při předpokládaném daňovém doměrku vyšším než 2 mil. Kč a které je přísnější než dosavadní stanovení daně podle pomůcek tak, jak jej známe z Daňového řádu.
  • V rámci stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem vyzve finanční úřad daňového poplatníka k podání prohlášení o majetku, v kterém je poplatník povinen uvést veškerý svůj majetek a peněžité dluhy. Tato povinnost se nevztahuje na peněžité dluhy a movité věci v hodnotě pod 100.000 Kč.
  • Finanční úřad pak určí základ daně poplatníka pomocí odhadu výše příjmů, které by odpovídaly nárůstu jeho jmění, spotřebě a jinému vydání, doměří daň, penále a úrok z prodlení.
  • Výše penále se v případě použití pomůcek zvláštním způsobem vyčíslí jako:
  • 50% z doměřené daně, nebo
  • 100% z doměřené daně, pokud poplatník při stanovení daně neposkytoval součinnost. V případě použití pomůcek podle Daňového řádu (tedy při použití mírnější metody pro stanovení daně podle pomůcek) činí daňové penále 20%. K tomu všemu musí poplatník počítat s úrokem z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 14%.

Příklad:

Finanční úřad vyzve v říjnu 2017 občana – daňového poplatníka, aby doložil nesoulad mezi nárůstem jmění, spotřebou a jiným vydáním za období od 1.1.2014 do 31.12.2016, který podle anonymního udání jeho souseda přesahuje 20 mil. Kč oproti příjmům, které finanční úřad za uvedené období eviduje. Občan – daňový poplatník tento nesoulad nedoloží a finanční úřad učiní předběžné posouzení, že rozdíl nárůstu jmění poplatníka v daném období a jeho příjmů odpovídá cca těmto 20 mil. Kč. Finanční úřad přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, vyzve občana k podání prohlášení o majetku a na základě všech dostupných informací provede odhad příjmů za období od 1.1.2014 do 31.12.2016. Výsledně stanovený příjem může být samozřejmě i vyšší než původních 20 mil. Kč, protože správce daně musí vzít v úvahu i spotřebu poplatníka v daném období. Předpokládejme pro účely tohoto příkladu, že správce daně vyčíslí poplatníkem nepřiznané příjmy na částku 23 mil. Kč. Pokud občan – daňový poplatník není schopný prokázat zdroj příjmů a období, kdy byl příjem obdržený, bude nedoložený rozdíl 23 mil. Kč považovaný za příjem roku 2016 a bude za toto období doměřena daň sazbou daně z příjmů fyzických osob 15 %, tj. 3.450.000 Kč. Zároveň bude vyměřeno penále 1.725.000 Kč, pokud občan – daňový poplatník poskytoval součinnost. K tomu všemu připadne úrok z prodlení za období od 1.4.2017 (datum pro podání daňového přiznání).

Jak je z výše uvedeného vidět, zákon o prokazování majetku dává daňové správě velmi agresívní nástroj, který i v případě úspěšného prokázání veškerých skutečností požadovaných finančním úřadem daňového poplatníka zcela jistě administrativně velmi zatíží.

Problematičnost zákona spočívá mimo jiné i v tom, že v podstatě nutí poplatníky prokazovat zpětně původ příjmů, ačkoli v minulosti nebyla žádná povinnost takovéto informace archivovat a uchovávat. Zákonná úprava tak může postihnout negativně i poplatníky, kteří nabyli v minulosti příjmy nepodléhající zdanění zcela legálně, např. v rámci dědictví, darů v rámci rodiny či úspěšným prodejem cenných papírů. K tomu se připojují nejasnosti např. jak a čím prokazovat osobní spotřebu a jiná vydání, jak oceňovat nárůst majetku a podobně.

Zákon má nabýt účinnosti druhý měsíc následující po měsíci, kdy dojde k jeho vyhlášení.